Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molecular mechanisms of the assembly and function of BBSome
Prasai, Avishek ; Huranová, Martina (vedoucí práce) ; Varga, Vladimír (oponent) ; Bosáková, Michaela (oponent)
Bardetův Biedlův syndrom (BBS) je genetická porucha způsobená dysfunkcí BBSomu, což je oktamerický adaptorový proteinový komplex. BBSome transportuje signální receptory dovnitř a ven z cílií, což jsou senzorické buněčné organely vystavěné na V první části práce jsme se zaměřili na objasnění formování BBSomu v živých buňkách. Vytvořili jsme knihovnu lidských a myších buněčných linií, kterým chyběly jednotlivé podjednotky BBSomu a vnesli jsme do nich ostatní podjednotky označené YFP proteinem. K analýze jednotlivých kroků formování BBSomu jsme použili biochemické testy, imunofluorescenci a kvantitativní fluorescenční mikroskopii. Odhalili jsme, že sestavování BBSomu probíhá postupně v různých částech buňky. Ukázali jsme, že BBS4 iniciuje rních satelitech. Přemístění pre bázi a finální zkompletování BBSomu umožňuje BBS1. Odhalili jsme také, že v buňkách, kde chybí BBS12 chaperonin, se formuje malá část BBSomu a/nebo subkomplexů . To naznačuje, že BBS chaperoniny zajištují Ciliární ektocytóza odstraňuje přebytečné ciliární signální receptory prostřednictvím odštěpení apikální části ciliární membrány, což je regulované polymerizací aktinu. Faktory které spouštějí polymerizaci aktinu v místě ektocytózy, zůstávají neznámé. Ve druhé části práce jsme odhalili, že CDC42, člen rodiny RHO GTPáz, spouští polymerizaci...
The role of cell polarity signaling in the plasticity of cancer cell invasiveness
Gandalovičová, Aneta ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Výzkum rakoviny se v posledních letech zaměřil na vznik sekundárních nádorů, tj. metastáz, které jsou přímým důsledkem schopnosti nádorových buněk opustit primární nádor a invadovat do okolní tkáně. Rakovinové buňky migrují především dvěma rozdílnými mechanismy- améboidním a mezenchymálním. Zatímco mezenchymální způsob migrace lze popsat jako "cestu vytvářející", améboidní připomíná spíš "cestu hledající" migraci. Oba typy invazivity jsou regulovány odlišnými signálními dráhami, které úzce souvisí s buněčnou polaritou a přestavbou cytoskeletu. Za polaritu buňky jsou zodpovědné nejen polarizační komplexy Par, Scribble a Crumbs, ale také fosfoinositidy a Rho GTPázy Rac, Rho a Cdc42, které navíc řídí dynamiku cytoskeletu. Vzájemnou souhrou regulují buněčnou motilitu. Není proto překvapením, že jejich deregulace často vede ke karcinogenezi. Dokonalejší prozkoumání signálních drah vedoucích k buněčné invasivitě je nutným krokem k porozumění komplexního problému vzniku metastáz. Klíčová slova: invazivita, améboidní, mezenchymální, buněčná polarita, motilita, Rho GTPázy, polarizační komplexy
The plasticity of melanoma cell invasiveness
Gandalovičová, Aneta ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
a klíčová slova: Během metastazování mohou rakovinové buňky využívat různé strategie pro invazi skrz extracelulární matrix. Při individuální invazi využívají buď améboidní migrační mód, během kterého buňka dynamicky mění tvar díky zvýšené kontraktilitě tak, aby mohla prolézat póry v extracelulárním prostředí, nebo mesenchymální migraci, která je závislá na proteolytickém štěpení a využívá možnosti degradace okolní tkáně. Buňky migrující v daném módu mohou aktivně přecházet do druhého módu v procesu mesenchymálně-améboidního přechodu (MAT) nebo améboidně-mesenchymálního přechodu (AMT). To jim nabízí únikové cesty, což značně komplikuje léčbu metastatické rakoviny. Je známo, že Rho GTPázy jsou hlavními regulátory přestavby cytoskeletu a není tedy překvapením, že hrají důležitou roli v obou migračních modech a mohou přímo řídit přechody mezi nimi. Nicméně, aktivace těchto drah je stále poměrně nejasná. Tato práce si kladla za cíl optimalizovat 3D podmínky vhodné pro studium plasticity invazivních módů in vitro, poté na bázi manipulace s Rho GTPázami ustanovit modely pro studium AMT a MAT v melanomových buňkách a ověřit nové kandidáty regulující plasticitu buněčné invazivity dle předchozích dat získaných sekvenováním RNA z buněk před a po MAT. Nakonec, pomocí syntézy publikovaných dat, výsledků ze...
The role of cell polarity signaling in the plasticity of cancer cell invasiveness
Gandalovičová, Aneta ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Výzkum rakoviny se v posledních letech zaměřil na vznik sekundárních nádorů, tj. metastáz, které jsou přímým důsledkem schopnosti nádorových buněk opustit primární nádor a invadovat do okolní tkáně. Rakovinové buňky migrují především dvěma rozdílnými mechanismy- améboidním a mezenchymálním. Zatímco mezenchymální způsob migrace lze popsat jako "cestu vytvářející", améboidní připomíná spíš "cestu hledající" migraci. Oba typy invazivity jsou regulovány odlišnými signálními dráhami, které úzce souvisí s buněčnou polaritou a přestavbou cytoskeletu. Za polaritu buňky jsou zodpovědné nejen polarizační komplexy Par, Scribble a Crumbs, ale také fosfoinositidy a Rho GTPázy Rac, Rho a Cdc42, které navíc řídí dynamiku cytoskeletu. Vzájemnou souhrou regulují buněčnou motilitu. Není proto překvapením, že jejich deregulace často vede ke karcinogenezi. Dokonalejší prozkoumání signálních drah vedoucích k buněčné invasivitě je nutným krokem k porozumění komplexního problému vzniku metastáz. Klíčová slova: invazivita, améboidní, mezenchymální, buněčná polarita, motilita, Rho GTPázy, polarizační komplexy
Úloha protoonkogenu crk v invazivitě
Tomášová, Lea ; Rösel, Daniel (vedoucí práce) ; Ševčík, Jan (oponent)
Protoonkogen Crk byl identifikován jako onkogenní produkt ptačího retroviru v roce 1988. Je to adaptorový protein obsahující SH2 a SH3 vazebné domény. Díky těmto doménám umožňuje meziproteinové interakce a významně se tak podílí na přenosu signálu v buňce. Crk tvoří signální komplexy s mnoha proteiny a ovlivňuje tak řadu buněčných událostí, mezi nimi také pohyb buněk a jejich schopnost vytvářet tumory a invadovat do okolní tkáně. Zvýšená invazivita umožňuje nádorovým buňkám opouštět primární tumory a tvořit metastázy, což je velice problematický aspekt rakovinných onemocnění. Deregulace Crk proteinu byla pozorována u řady nádorových onemocnění, především pak v případě agresivních a vysoce metastatických nádorů. Tato práce popisuje způsoby, kterými se Crk může podílet na regulaci pohybu a invazivity buněk.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.